Liberec – Tak trochu jiná byla ve středu cesta z libereckých Lidových sadů do Dolního Hanychova pro ty, kteří nastoupili do Tiché tramvaje. „A jaký je znak pro jméno Zlata?“ zajímá se dáma v brýlích, která přistoupila nedaleko libereckého vlakového nádraží. „Stejný jako pro ten kov,“ odpovídá blonďatá slečna ve žlutém tričku a ukazuje jí ono gesto. Tichá tramvaj totiž přibližuje lidem svět neslyšících.
Projekt, který vznikl ve spolupráci organizace Tichý svět a dopravního podniku, vyrazil na libereckou trolej už podruhé. „Loni jsme jeli v běžné tramvaji. Letos se nám podařilo získat speciální, ve které lidé nemusí platit jízdné,“ říká organizátorka z dopravního podniku Martina Poršová.
Instruktoři, z nichž někteří sami trpí sluchovým postižením, se věnují žákům liberecké Jabloňové školy, jejichž odpolední vyučování nahradila projížďka tramvají. „Víc matematiky,“ ozývají se dva z nich. Právě zjistili, jak pomocí znakové řeči potěšit svou učitelku. „Mně se líbí, že jsem se naučila barvy. Už jich umím ukázat osm,“ říká Veronika v červené podzimní bundě.
JAZYK BOHATÝ, JEN JINÝ
Do tramvaje plné školáků a lektorů znakového jazyka postupně začínají nastupovat lidé, kteří se vracejí z práce, a mládež mířící užívat si volné odpoledne. „Chceme veřejnosti ukázat svět neslyšících. To, že ti lidé tu s námi žijí a že jejich jazyk je stejně bohatý jako ten náš. Jen je jiný,“ vysvětluje spoluorganizátorka projektu Petra Bobková z Tichého světa. „U lidí je to mnohdy první setkání se znakovým jazykem, občas i první setkání s neslyšícími jako takovými,“ dodává Bobková.
Směrem na Dolní Hanychov začínají organizátoři zvát dovnitř lidi čekající na zastávce, kteří se ostýchavě připojují. „Nebojte se, pojďte,“ zní Fügnerovou ulicí. Těm, kteří se osmělí, nabízí skupina ve žlutých tričkách sušenky od neslyšících cukrářů. „Nastoupily dvě paní. Že prý jedou jen jednu zastávku, ale chtěly zjistit, jak vypadají ve znakové řeči jejich jména,“ popisuje Poršová kolegům.
PIVO I JMÉNA
Slova jako děkuji, pivo, limonáda nebo právě jméno se stává nejčastější otázkou cestujících. „Když neexistuje znak pro jméno, ukáže se něco charakteristického pro toho konkrétního člověka. Vznikne vlastně taková přezdívka, která se rozšíří mezi známými,“ vysvětluje Bobková.
Tramvaj vyzdobenou balónky a polepenou vzkazy jako „Komunikuj jinak“ nebo „Není ticho jako ticho“ zvolili organizátoři kvůli možnosti oslovit širokou masu lidí. „Smyslem akce je osvěta. V hromadné dopravě se nám otevírá příležitost k tomu upozornit na svět neslyšících různorodé cílové skupiny,“ připomíná Bobková. Projektu se Liberečané s nejvyšší pravděpodobností dočkají v budoucnu znovu.
