V Česku je velký nedostatek tlumočníků do znakové řeči a neslyšícím to velmi komplikuje život. Například při jednání na úřadech. V celé republice je tlumočníků asi jen kolem stovky, a to znamená, že jeden připadá na zhruba 100 neslyšících.
Pan Vladimír od narození neslyší a zařídit si některé věci bez tlumočníka do znakové řeči je pro něj obtížné. Pokud chce konkrétního, raději si ho objednává několik měsíců dopředu.
Problém je pro něj třeba vyřízení parkovací karty. Než mu na úřadě v Praze vysvětlili, že musí jinam, strávil u přepážky pět minut. Reportér TV Nova to stihl sedmkrát rychleji.
V Česku je okolo 10 tisícovek neslyšících. Na jednoho tlumočníka jich je zhruba stovka. A podle Svazu neslyšících je to velký problém.
"V severských zemích je to zhruba pět neslyšících na jednoho tlumočníka. Byli bychom rádi, kdyby tlumočníků bylo více, minimálně dvojnásobek, než je dnes," říká Veronika Cézová ze Svazu neslyšících a nedoslýchavých osob v ČR.
Pro neslyšící je mateřským jazykem jazyk znakový. Psaní vzkazů sice funguje, ale je zdlouhavé. Pomoci mohou moderní technologie. Třeba videohovory s tlumočníkem.
Jenže ani ten z obrazovky živého vždycky nenahradí. Třeba u soudu musí být tlumočník vždycky fyzicky přítomen. "Byli bychom rádi, kdyby například jednání na ministerstvech nebo na úřadu vlády byla tlumočena do znakového jazyka," přeje si Cézová.
Studovat se dá tlumočnictví od září třeba na filozofické fakultě brněnské Masarykovy Univerzity. Obor tu otevřeli kvůli stoupající poptávce.
"Český znakový jazyk je úplně jiný než anglický znakový jazyk nebo americký znakový jazyk. Existuje mezinárodní znakový systém, což je jakési esperanto," přibližuje Cézová.
V některých zemích, jako například v Austrálii, je běžné, že vedle politiků stojí tlumočník do znakového jazyka a neslyšící mají tak možnost porozumět.
Môžete kliknut video: https://tn.nova.cz/clanek/neslysici-maji-problem-tlumocniku-do-znakove-reci-je-zoufale-malo.html?fbclid=IwAR2CK3kE6c3rM419RloG3LsIIEWr-ZlANtSf1bGmnSzL-YwfsTz7gQ--3OQ
