Rodinám pečujícím o těžce handicapované děti často hrozí dluhy a exekuce. Obvykle žijí jen z jednoho příjmu, protože jeden z rodičů se stará o nemocného potomka, a státní příspěvek na péči chybějící plat dostatečně nekompenzuje. Potýkají se s tím i Blaťákovi, kteří pečují o osmiletou dceru Lucii.
„Pokud máte sehnat sto tisíc na invalidní kočárek, potřebujete je hned. Není to auto, které počká. A pojišťovna, ta vám z toho proplatí maximálně dvacet tisíc,“ popisuje Vlastimil Blaťák. Rodině nezbylo, než si peníze půjčit.
„Nejsem jediný, který směřuje do dluhů a exekucí, takových rodin je spousta. Současně nastavený sociální systém pečujícím rodinám neumožňuje se o jejich těžce nemocné blízké důstojně postarat,“ zdůrazňuje Blaťák.
U Lucie se hned po porodu ukázalo, že je postižená. „Moje žena trpěla těhotenskou cukrovkou. V takových případech děti rostou rychleji a nesmějí být přenášeny. Do porodnice Fakultní nemocnice v Olomouci jsme ale dorazili pozdě a porod byl velmi náročný,“ vzpomíná.
„Při ultrazvuku navíc lékaři špatně odhadli velikost plodu a spletli se zhruba o kilogram,“ doplňuje. Přirozený porod měl velmi komplikovaný průběh a lékařům se 54 centimetrů velké a 4,5 kilogramu vážící dítě nedařilo dostat ven ani s použitím nástrojů.
Vše nakonec skončilo císařským řezem. Dítě se však na velmi dlouhou dobu ocitlo bez kyslíku a následkem toho není schopné samostatného života.
„Lucka trpí kvadruspastickou dětskou mozkovou obrnou, epilepsií, chronickým zápalem plic a bronchitidou. Neumí kašlat ani polykat a v břiše má gastrosondu na krmení. Dále má nemocné srdce, poruchu zraku, takže reaguje spíše jen na světlo a je téměř hluchá,“ shrnul její otec.
Příspěvek státu před dvěma lety vzrostl jen nepatrně
Jelikož holčička nesaje, nepolyká a nekašle, všechny tělní tekutiny se musí odsávat sterilní cévkou. „Zamyslete se, jak často polykáme sliny. Jinými slovy, jak často se odsává. A když jedna cévka stojí pět korun a zdravotní pojišťovna jich hradí cca 200 kusů na kvartál, spočítejte si sami, kam to vede,“ upozorňuje otec.
Každý měsíc Blaťákovi platí za péči dceru asi třicet tisíc korun. Přitom mají pouze jeden příjem a ještě jedno starší dítě. „Žena se musela vzdát zaměstnání a zůstala na pečovatelském příspěvku. Životní náklady stouply do neúnosné míry,“ konstatuje živitel rodiny.
Stát příspěvek na péči poskytuje lidem, kteří sami nedokážou zvládat základní životní potřeby. „Pro posouzení nároku na příspěvek je nezbytné provést sociální šetření, při kterém se zjišťuje schopnost samostatného života osoby zpravidla v jejím domově. Posouzení zdravotního stavu následně provádí posudkoví lékaři okresních správ sociálního zabezpečení,“ vysvětluje Barbara Hanousek Eckhardová z tiskového odboru ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV).
Poté se podle počtu základních životních potřeb, které dotyčný není schopen bez cizí pomoci zvládat, stanoví stupeň závislosti, jenž určuje výši příspěvku. Hodnotí se například komunikace, orientace, stravování, oblékání, obouvání nebo tělesná hygiena, u starších 18 let také péče o domácnost.
Jelikož je Lucie na rodičích zcela závislá, týká se jí čtvrtý stupeň, u kterého příspěvek činí 13 200 korun měsíčně. To je nejvyšší možná částka, která se vyplácí jen u takto těžce postižených dětí (loni v prosinci ji podle statistik MPSV získalo 48 600 příjemců).
„Rodiče ale mají nárok na další možnou finanční pomoc. Ta se však určí podle přesné specifikace onemocnění,“ doplňuje Eckhardová.
„Teoreticky bych mohl čerpat pouze příspěvek na bydlení a hmotnou nouzi. Prakticky nemohu, protože mám ‚moc vysoký příjem‘ – pracuju ve dne, v noci, abych to utáhl – a pak se nevejdu do tabulek,“ reaguje Blaťák.
„Žena má pečovatelský příspěvek a samozřejmě mobilitu, ale ta je pár korun. Musím říci, že jsme od státu dostali dotaci na auto, což je jednou za deset let, do koruny vyčerpanou přesně na tento účel, ale to nechci zahrnovat do měsíčních příjmů. Nevím o žádném jiném příspěvku, který by byl k dispozici,“ doplnil.
Ministerstvo v nejbližší době příspěvky na péči upravovat neplánuje. „Poslední zvýšení příspěvku na péči proběhlo 1. 8. 2016 ve výši deset procent,“ uvedla Eckhardová. Stát chtěl loni zvýšit příspěvek u čtvrtého stupně závislosti na 19 200 korun, záměr se však nepodařilo schválit.
Řešením by mohly být daňové asignace
Blaťák odevzdal 4. července na ministerstvu práce petici za daňové asignace, které by lidem umožnily například dvě procenta z odvodů státu poslat konkrétnímu nemocnému člověku. Na Slovensku a v dalších zemích, ve kterých fungují, nemají postižení podle Blaťáka takové problémy financovat si léky, invalidní vozíky, bezbariérové úpravy bytu, lázně či ošetřovatelky.
Petici podepsaly více než dvě stovky lidí, kteří pečují o vážně nemocného člena rodiny. Podle náměstka ministra Petra Hůrky je petice rozumná, návrh by ale potřeboval širší diskusi. „Myslím, že je klíčové, jak by se na to dívalo ministerstvo financí. Ten nápad se mi ale nezdá špatný,“ uvedl po převzetí petice. Vyjádření ministerstva financí redakce iDNES.cz zjišťuje.
Na náročné postavení těchto rodin se Blaťák snaží upozorňovat už více jak dva roky. Předloni na kole zamířil na osobní pozvání papeže Františka z Olomouce do Říma. Jízdu nazval Tour de Franz a účastnily se jí desítky lidí. Další společnou cestu podnikli minulý rok do Krakova.
Omlouváme se všem slušným čtenářům za zrušení diskuse pod článkem. Někteří ji bohužel zneužívali k opakovaným vulgárním výpadům, které už nešlo mazat jednotlivě. Děkujeme za pochopení, redakce iDNES.cz.
